Přejeďte myší nad obrázkem pro zvětšení.
 

Asháninkové ...

... tvoří nejpočetnější etnickou skupinu peruánské Amazonie. Odhadem asi 50 000 příslušníků tohoto kmene patří do arawacké jazykové rodiny a dělí se na tři velké skupiny – Asháninka, Ashéninka, Gran Pajonal Campa (Ashéninka Pajonal). Někteří lingvisté považují jejich jazyky za tři odlišné, jiní za dialekty Asháninka. V rámci těchto tří velkých jazykových skupin se vyskytují ještě další místní nářečí. Asháninkové jsou známí pod názvem Campa (také Kampa), který oni sami považují za ponižující, neboť je odvozen z kečuánského thampa, což znamená „špinavý“ či „otrhaný“.

Asháninkové, stejně jako mnozí další nativní obyvatelé amazonského pralesa, trpěli invazemi, zabíráním a pustošením jejich území kolonizátory, sběrači kaučuku, dřevaři, což se děje dodnes, obzvlášť ze strany ropných a dřevařských společností. Největší újmu v posledních desetiletích jim způsobily aktivity Světlé stezky (Sendero Luminoso), teroristické organizace, která operovala na jejich území. Boje mezi Světlou stezkou, guerillou a peruánskou armádou měly za následek smrt mnohých indiánů a organizované či spontánní přesídlení celých vesnic.

Tradičně Asháninkové obývají oblast zvanou Gran Pajonal a těžko přístupný terén tzv. horní džungle v údolích mezi řekami Apurímac, Ene, Perené, Tambo, Urubamba, Pachitea, Yurúa, Pichis či horního toku Ucayali. Populace Asháninků na východě země zasahuje do Brazílii do státu Acre, kde žije dle oficiálních údajů asi 1 000 příslušníků tohoto etnika.

Asháninkové byli vždy velkými bojovníky, již v polovině 18. století proběhlo slavné povstání Juana Santose Atahualpy, během něhož indiáni vypudili všechny kolonisty i misionáře ze svých území a až do příchodu sběračů kaučuku o století později měli naprostou vládu nad svým teritoriem. Ani dnes neztrácejí odvahu a zvedají se na odpor proti praktikám dřevařských a ropných společností či křivým obviněním, jak tomu například je na brazilsko-peruánské hranici, kde vznikají neustálé konflikty, kdy se obě země navzájem obviňují z ilegální těžby dřeva a imaginárními viníky bývají často indiáni.

Míra akulturace Asháninků závisí na odlehlosti daných komunit a jejich náčelnících. Obecně lze říci, že toto etnikum více než jakékoliv jiné amazonské si udržuje své tradice, což je dané velkým množstvím příslušníků a tím i zesílenou kulturní a jazykovou identitou. Stejně jako početní Shipibové či Aguarunové si i Asháninkové mohou lépe a důrazněji vymáhat svá práva než méně početné kmeny.

Pro vzezření mužů je typická dlouhá tkaná bavlněná tunika, tzv. kushma, barvená hnědým přírodním barvivem či bílá s tmavými pruhy, dále bavlněná taška přes rameno, čelenka, tzv. corona, z divoké třtiny a peří arů, ozdoby ze semen a peří v podobě šerpy a neodmyslitelný luk – hlavní zbraň těchto pralesních lovců. Ženy nosí také hnědou tuniku, dnes již většinou z kupované látky, přírodně obarvenou a zdobenou jednoduchými černými geometrickými vzory. Ženský oděv je dnes nejrůzněji modifikován a tradičně je jeho součástí pruh látky doplněný semeny a peří, jenž slouží jako ozdoba či k nošení dětí.

Asháninkové jsou jako většina pralesních indiánů lovci, sběrači a zemědělci a v současnosti stejně jako ostatní etnika hledají alternativy výdělků, někdy se jedná o neúspěšné modely typu zneužívání jejich neznalosti a snadnosti je vykořisťovat, někdy se ti zkorumpovanější z nich obohatí na úkor druhých, jinde se třeba rozvíjí slibně vypadající spolupráce, což může být případ dvou vesnic, v nichž Amazonica.cz působí.

Komunity Sawawo Hito 40 (Hito 40 odkazuje k čtyřicátému hraničnímu kameni mezi Peru a Brazílií) a Nueva Shahuaya se nacházejí na řece Amonya, jež je přítokem Yuruy, jejíž povodí odvádí vodu do Brazílie. Díky tomu, že v oblasti Amazonie jsou hlavní dopravní tepnou řeky, je tato oblast lépe propojena s Brazílii než se zbytkem Peru. Jedná se vůbec o jednu z nejchudších a nejodlehlejších oblastí Peru, která je zasažena určitým bezvládím – např. výše zmíněnou ilegální těžbou dřeva. Vesnice spolu s dalšími třemi z oblasti již čtvrtým rokem spolupracují se soukromou dřevařskou firmou, která usiluje o trvale udržitelnou těžbu a spolupráci s indiány za to, že kácí stromy na jejich území. Jedná se o poměrně ojedinělý počin, kdy přítomnost firmy generuje zisk i pro dané komunity a na základě smluv je firma zavázána nejen k reforestaci, řízené těžbě, ale i k uspokojení potřeb daných vesnic – např. v Nueva Shahuya v současné chvíli upravují přistávací plochu pro malá letadla. Je ovšem těžké nahlédnout do celé záležitosti a nakolik čisté jsou úmysly jak s ohledem k amazonskému pralesu, tak k jeho obyvatelům, ukáže až čas.