AMAZONKA

Geografická NEJ

AMAZONKA je nejdelší a nejvodnatější řekou světa. Dlouho vědci hledali její prameny a dohadovali se nejen o tom, kde řeka pramení, ale také o její délce.

Amazonka vzniká soutokem dvou mohutných řek - Ucayali a Marañonu. Tomuto místu, ležícímu poblíž města Nauta v peruánské Amazonii, se říká "tam, kde se rodí Amazonka" (ve šp. donde nace río Amazonas). Dříve se předpokládalo, že se Ucayali vlévá do Marañonu a prameny se tudíž hledali v ekvádorských Andách.  

Výzkumům pramenů Amazonky se od 90. let 20. století věnuje český geograf a hydrolog RNDr. Bohumír Jánský, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a během vědeckých expedicí z let 1999 a 2000 stanovil čtyři pramenné toky řeky Lloqueta, jež tvoří horní tok řeky Apurímac, která soutokem s řekou Urubamba vytváří Ucayali.  

 

 

 

 

 

 

Nejvzdálenější místo povodí od ústí Amazonky do Atlantského oceánu je vrchol hory Nevado del Mismi, z něhož odtéká voda do povodí Carhuasanty (vedle Apacheta, Ccaccansa a Sillanque jeden ze čtyř pramenných toků řeky Lloqueta).

(autor fotografie Jialiang Gao, převzato z http://cs.wikipedia.org/wiki/Bohum%C3%ADr_Jansk%C3%BD)

 

Amazonka přivádí do světových oceánů 20 % veškeré sladké vody. Řeka je dlouhá více než 7 000 km a již 3 000 km před ústím je její šíře 1 600 m. Obrovské rozdíly v šířce toku jsou v období sucha (10 km) a v období deštů (48 km). Vlévá se do ní přes 200 řek, z nichž 17 je delších než 1 500 km.

Je to nejlepší vnitrozemská vodní cesta, jež je splavná prakticky již od úpatí And. Zaoceánské lodi plují až do brazilského Manaus (1 500 km od ústí).  

Delta Amazonky je široká 330 km a řeka vytváří mnoho ramen, přičemž to hlavní je 80 km široké. Největší ostrov Marajó v amazonské deltě má 40 100 km2 a je velký zhruba jako Švýcarsko. Při středním stavu řeky je průtok 675 000 m3 za vteřinu a zvlní Atlantik na vzdálenost 240 km. Příliv a odliv se projevuje až 1 000 km do vnitrozemí. 

Dvakrát za rok se Amazonkou prožene tzv. „pororocá“. V jazyce tupí slovo znamená „velký ničivý hluk“ a jedná se o přílivovou vlnu až 5 metrů vysokou, jež jde až 30 km do vnitrozemí a ničí vše, co jí přijde do cesty. Je to údajně největší vlna na světě a často slouží extrémním surfařům jako jedna z největších adrenalinových met, které se dá dosáhnout. Nejenže je surfování ve sladké (či smíšené) vodě těžší, ale zároveň je to nebezpečné vzhledem k síle vlny, ale i naplaveninám a dalším překážkám.

 

AMAZONIE

Amazonie se rozprostírá na 8 milionech km2 na území 7 států: Brazílie, Peru, Bolívie, Ekvádor, Kolumbie, Venezuela, Guyana – mezi Guayanskou a Brazilskou vysočinou a Andami.

Je to největší ekosystém s nejrozmanitější biodiverzitou na světě - nalezneme zde více než 40 000 druhů rostlin a mnohé další ještě nebyly objeveny, více než 3 000 druhů ryb a 2,5 milionu druhů hmyzu.

V antropologii hovoříme o kulturním areálu Velká Amazonie a jedná se nejen o povodí Amazonky, ale i o povodí Orinoka. Nejenže že jsou zde velmi podobné přírodní a životní podmínky, ale zároveň jsou obě povodí mezi sebou propojena a místní obyvatelé se již před tisíciletími zcela přirozeně pohybovali v obou povodích. Spojnicí je řeka Casiquiare, jež spojuje Orinoco a Rio Negro vlévající se do Amazonky u brazilského Manaus. Propojení dvou povodí je poměrně vzácný jev zvaný bifurkace a Casiquiare je největší bifurkací na světě.

 

HISTORIE

Prehispánské období (do roku 1542)

Dle výzkumů a poznatků vědců byla amazonská nížina osídlena z několika směrů. Tím nejpravděpodobnějším byl směr od ústí Amazonky, odkud byl osídlen její horní tok a povodí Orinoka. Dalšími možnostmi byl postup z Karibské oblasti a ze Střední Ameriky.

Zásadními autory, kteří se zabývali amazonskou "prehistorií" byli archeložka, antropoložka a zastánkyně směru kulturního materialismu Betty Meggers (*1921) a americký archeolog Donald Lathrap (1927-1990). Amazonie byla osídlena s jistotou již 8 000 let př.n.l., ale nejspíš mnohem dříve. Jedním z nejstarších nálezů je Caverna da Pedra Pintada v Brazílii. 

 

Další informace naleznete na:

publikace

JANSKÝ, B. a kol. (2004 edit.): K pramenům Amazonky. Monografie. Ottovo nakladatelství, Praha, 248 s.

 internet

http://en.wikipedia.org/wiki/Amazon_River

 

Tato sekce bude dále doplňována.